Přechod Hrubého Jeseníku na skialpech

Po roce jsem se opět vydal pokořit jesenický hřeben ze Skřítku až do Ramzové. Bohužel jsem zjistil, že ranní autobus už o víkendech nejezdí, tak bylo třeba vzít dovolenou a vyrazit v týdnu. Co už, aspoň bude méně lidí.

Po dvou hodinách v buse konečně dorážíme k motorestu Skřítek, kudy vede jesenická magistrála. Té se chci s několika variantami držet. Hned po vystoupení mě vítá silný mrazivý vítr, tak se přioblékám a vyrážím rovinkou po zelené značce.

Začíná stoupání a já po chvíli pomalu dorážím ke Ztraceným kamenům

Odtud už se hřeben otevírá a vítr začíná zesilovat. Přes Pecný (1330 m) procházím stylem pár kroků vpřed, zastavit se, otočit po větru a na chvíli zahřát promrzlý obličej a ruce.

U Jelení studánky se schovávám do kamenné boudy, svačím a zahřívám se. Ven se mi vůbec nechce :D

Konečně vyrážím a pokračuji dále po téměř holém hřebeni přes Velký máj a Vysoké hole až k Petrovým kamenům.

Tady už přestává foukat, tak si naplno užívám krásného počasí. Sundávám pásy a užívám si krátký sjezd prázdnou sjezdovkou na Ovčárnu. Odtud už je to kousíček na Praděd (1491 m), nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku a pátou nejvyšší horu ČR.

Chvíli se kochám a následuje freeride a pak kousek bruslení až k chatě Švýcárna. Chtěl jsem si přimknout lyže, ale naštěstí si včas uvědomuju, že jsem si sice vzal zámek, ale zapomněl jsem od něj doma klíče :D Rychlé pivo a knedlíky a bruslím dále po magistrále. Mezi Výrovkou a Velkým Klínovcem stoupám na červenou značku a pak přímo na vrchol. Super sjezd po poloprázdné sjezdovce mě tak vtáhne, že si nevědomky projíždím kolem sedla a sjíždím až k rozcestí nad chatou Rusalka. Teď už vím, že vlak z Ramzové by byl na těsno, tak se rozhoduji to zapíchnout na Červenohorském sedle. Následuje tedy asi kilometrový sprint s 200m převýšením a s máváním zastavuji odjíždějící autobus do Rapotína. Tady šup na vlak do Zábřehu a od tama konečně směr Ostrava. Přechod se zase nepovedl celý, ale příště už to vyjít musí! :D