Víkendové lezení na Hohe Wand
27. dubna - 1. května 2017
Předpověď sice nebyla vyloženě lezecká, ale i tak jsme se vypravili do oblasti kolem Hohe Wandu, něco málo pochodit a já si konečně vyzkoušet svou první větší vícedélku.
S nacpanou krosnou vyrážím vlakem do Brna, kde mě nabírá zbytek osazenstva a už za tmy dorážíme do kempu Zeltplatz Hohe Wand Blick-Camp poblíž městečka Stollhof.
Ráno se probouzíme do slejváku a tak jediné, co nám zbývá, je vyzkoušet místní hospodu. Odpoledne se počasí trošku umoudřuje, tak vyrážíme autem na Hohe Wand na vzdušnou vyhlídku Skywalk.
Popojíždíme ještě asi dalších 30km dále k městečku Muggendorf, kde se nachází známé vodopády Myrafälle. Krátká procházka po dřevěných lávkách a schodech nás vede kolem kopečku Hausstein, odkud je hezký výhled do okolí.
Po příjezdu zpátky do kempu nás vítá silný vítr a stany poházené po place. Večeři vaříme v závětří přímo na místních záchodech.
Ráno už se počasí umoudřuje, ale než skály vyschnou, vyrážíme na nedaleký Schneeberg. Moc se nám nechce stoupat břečkou nahoru, tak se necháváme asi o 400 výškových metrů popovést lanovkou k chatě Edelweißhütte. Prudce stoupáme lesem, pak po menších skalkách a traverzem a po chvíli jsme na plošině vedoucí na vrchol. Ten je ale kompletně v mlze, navíc někteří mají jen tenisky, tak fotíme kamzíky a sestupujeme zpátky dolů.
Vracíme se do kempu, který se mezitím pěkně naplnil, stany se staví všude, i v lese. Našel jsem si nového kamaráda, asi tříletého rakušáka, který po kempu popojíždí na plastovém autíčku. Sice si z němčiny nepamatuji už skoro nic, i tak si ale fajně pokecáme :D Odpoledne ještě jdeme na pár cest do sektoru ÖTK Klettergarten.
Ráno se konečně probouzíme do krásného počasí a jdeme vyzkoušet vícedélkovou cestu Draschgrat. Lezení není příliš těžké, ale i tak jsem rád, že ji táhne Pavel a ne já :D Občas musíme čekat na štandu, než odleze družstvo před námi, navíc tudy vede více cest, které se různě spojují a rozpojují. Moc nechápeme topo, když si myslíme, že jsme někde v půlce cesty a vedle stojící rakušák nás opravuje, že už nás čeká jen poslední délka.
Cestou dolů se ještě stavujeme do ÖTK Klettergarten, kde si Pavel vyleze cestu Ruck Zuck, která se mu včera nepovedla. Sestupujeme k ostatním a dáváme ještě pár jednodušších cest.
Ráno balíme a přesouváme se o pár km vedle, kde dáváme Die Eleganz im Meerschweinchentanz a Pavel ještě jednu těžší. A už jen hurá pár hodin v autě, ve vlaku a už se nemůžu dočkat vany.